top of page

DAVVISÁMEGIELLA

VAHÁTLAŠ SEKSUÁLA LÁHTTEN

Vahátlaš seksuála láhtten lea vahátlaš sihke dan mánnái gii dan vásiha ja mánnái guhte čađaha daguid ja indikere ahte lea dárbu ahte rávisolbmot reagerejit dakkaviđe ja dahket juoidá.

Vahátlaš seksuála láhtten lea doaba mii fátmmasta máŋga ášši mat gullet eahpenormatiiva ja eahpedohkkehuvvon seksuála láhttemii. Dát láhtten lea dávjá nu ahte ii leat mearri, lea suollemas, rasttilda rájáid, leat bággodagut, regredierejeaddji dahje uhkida.

MEARKKAT MAT ČÁJEHIT VAHÁTLAŠ SEKSUÁLA LÁHTTEMA MÁNÁIN JA NUORAIN

  • Erohus fápmogaskavuođas, man láddan lea ja agis mánáid gaskkas.

  • Áitin dahje bággen

  • Ii leat miehtan

  • Sáhttá leat ahte ii leat mihkkige boastut láhttemis, muhto dilálašvuohta lea boastut.

  • Suollemasvuohta ja/dahje plánen lea oassi láhttemis

  • Láhtten joatkašuvvá ja lassána vaikke vel geahččaluvvo bissehuvvot

  • Son guhte lea vásihan, sus leat dávjá negatiiva dovddut nu mo ballu ja suhttu, sáhttá juogo dahkat juoga dovdduid vuođul dahje geassádit ja jaskkodit.

II HÁLIT GEARDDUHIT VAHÁTLAŠ SEKSUÁLA LÁHTTEMA

Eanaš mánát eai daga vahátlaš seksuála dagu ođđasit go sidjiide biddjojuvvojit čielga ráját ja čilgejuvvo makkár váikkuhusat das sáhttet leat sihke sutnje guhte dan vásiha ja alcces. Muhtimat dárbbašit maid bagadeami mo galgá gieđahallat ja hálddašit sosiála ovttasdoaibmama, seksuála dovdduid, hilgojuvvot ovttaahkásaččain, ja sivalašvuođa ja heahpatvuođa go lea loavkašuhttán nuppi seksuálalaččat.

​

Jus vahátlaš seksuála láhtten geardduhuvvo dahje mánná/nuorra ii respondere go earát vigget rievdadit láhttema, bagadeapmái ja veahkkedoaibmabijuide, ferte čujuhuvvot mánáid- ja nuoraidpsykiatriijii vai ášši sáhttá viidát čielggaduvvot, árvvoštallat riskka ja oažžut heivehuvvon divššu illastanváttisvuođaide. 

SIHKE GÁNDDAT JA NIEIDDAT

Leat eanaš gánddat geat čađahit vahátlaš seksuála daguid, muhto dát guoská maiddái nieiddaide. Muhtin nieiddaid gaskkas lea dát problematihkka eanet čihkkojuvvon ja dasa leat eanet tabut čatnon.

DOVDET NUBBI NUPPI OVDDEŽIS

Lea dábáleamos ahte dahká dagu gean nu vuostá gean jo dovdá (ustibiid, oappá/vielja, skuvlaskihpáriid, jna.). Muhtimat čađahit dattege maid vahátlaš daguid olbmuid vuostá geaid eai dovdda ovddežis.

IEŠGUĐETLÁGAN SIVAT LÁHTTEMII

Sáhttet leat iešguđetlágan sivat dasa manne mánáin lea vahátlaš seksuála láhtten. Muhtimiin lea eksperimenteren seksualitehtain mii ii mana nu bures, earáin sáhttá ges leat reakšuvdna dovdduidečuohcci, fysalaš dahje seksuálalaš illasteapmái dahje fuolahusváilái. Muhtimat dahket dan maŋŋá go leat geahččan dahje sidjiide lea čájehuvvon ollu pornografiija dahje ahte rávisolbmuin lea leamaš seksa mánáid čalmmiid ovddas. Earáin leat eanet impulsiiva dagut mat eai leat plánejuvvon ja maidda ii leat čielga sivva. Dávjá sáhttá vuorjašuhtti dahje vahátlaš seksuála láhtten leat oassin máŋgga eará hástalusas (láhtten- ja psykologalaš- dahje nevrologalaš problematihkka) mánás dahje nuoras, ja ferte danne árvvoštallat ášši oassin das ii ge sierra áššin. Dattege lea stuorra proseantaoassi geain eai leat eará váttisvuođaid maid olmmoš vuohttá, ja geain leat kognitiiva ja sosiála gálggat mat gullet normála dássái.

iešguđetlágan vuogit áddet problemáhtalaš ja vahátlaš seksuála láhttema (ii ollislaš):
 

  • Reakšuvdna iežas traumaide

  • Váilevaš sosiála máhtut

  • Impulsivitehta

  • Oktonasvuohta, deprešuvdna

  • Váttisvuođat reguleret dovdduid

  • Oahppanváttisvuođat ja neurologalaš hástalusat

  • Váttisvuođat čatnat gaskavuođaid

  • Háliidit fuomášumi

  • Váilevaš máhtu seksualitehta, lágaid ja njuolggadusaid birra

  • Sáhkkiivuohta ja himut

  • Dárbu gehččui ja oadjebasvuhtii

ÁIMMAHUŠŠAT GOAPPAŠIID BELIID

Lea hui dehálaš áimmahuššat goappašiid beliid eastadan dihte váttisvuođaid maŋit áiggis. Son guhte lea loavkašuhttán ja son guhte lea loavkašuhtton, sudno ii galgga guođđit guovttá, muhto dorvvolaš rávisolbmot galget sudno áimmahuššat goappá ge sajis. Skuvlabargit (gulahallanoahpaheaddji, dearvvašvuođabuohccidivššár, jna) ferte luvvejuvvot eará barggus áimmahuššat ohppiid.

VÁIDIT JA GUORAHALLAT

Seksuála dagut sáhttet rihkkut lága ja gáibidit ahte áššáskuhttineisseválddit dutket ášši. Seammás dárbbašit dát mánát ollu veahki máŋgga dáfus, ja dalle lea dárbu ahte máŋga bálvalusa ja etáhta veahkehit. Jus leat eahpádusas galgá go váidit, de váldde oktavuođa stáhta mánáidviesuin, mánáidsuodjalusain dahje politiijaiguin.

VAHÁTLAT SEKSUÁLA LÁHTTEN NEAHTAS JA MOBIILATELEFOVNNAS

Eanet ahte eanet vahátlaš seksuála láhtten dahkkojuvvo interneahtas dahje mobiilatelefovnna bokte.  Sáhttá lea ahte sáddejuvvojit seksuála kommentárat mat bávččagahttet, leat unohasat dahje áitet. Sáddet dahje bivdit oažžut seksualiserejuvvon govaid ja álásgovaid. Sáhttá maid leat ahte dihtorii/mobiilii viežžá, vurke ja juohká seksualiserejuvvon govaid ja čilgehusaid das mo mánát illastuvvojit. Ii sáhte eastadit seksuála loavkašuhttimiid ja illastemiid neahtas dušše dan bokte ahte nanne IT-sihkkarvuođa ja filtariigguin, muhto oahpahusas fertejit dasa lassin leat seksualitehta, pornografiija ja buorit neahttadábit fáddán. Kripos ávžžuha maiddái oahpahit mánáide ja nuoraide mo telefovnnain galgá váldit šearbmagova ja dasto mannat politiijaide govain (https://www.politiet.no/rad/trygg-nettbruk/).

bottom of page