MIELDDUS 3

ÁIMMAHUŠŠAT SU GUHTE LEA VÁSIHAN SEKSUÁLA LOAVKAŠUHTTIMA DAHJE ILLASTEAMI

 

Deháleamos sutnje guhte lea vásihan illastuvvot lea ahte muhtin su oaidná ja jáhkká sutnje. Danne lea dehálaš láhčit saji vai son guhte lea dan vásihan sáhttá muitalit dan maid son háliida gaskkustit. Ale ovttage bágge detáljaid muitalit. Dávjá lea doarvái gullat dušše "bajilčállagiid". Daja ahte leat ilus go oahppi muitalii dáhpáhusa(id) birra, ja ahte don áiggut veahkehit su amas dát fas dáhpáhuvvá.

 

Ii berre leat seamma olmmoš gii doarju ja veahkeha dan máná guhte lea vásihan loavkašuhttot dahje illastuvvot, ja dan máná/nuora guhte lea loavkašuhttán dahje illastan.

Jeđđe ja doarjjo.
Guldal ja jeara rabas jearaldagaid. "Muital eanet dan birra", lea dávjá vuogas ja buorre ávžžuhus.
Muital sutnje geasa guoská ahte sáhttá oažžut veahki earret eará dearvvašvuođabuohccidivššáris dahje psykologas.

Dokumentere jearaldagaid ja vástádusaid ságastallama maŋŋá. Dát sáhttá leat ávkkálaš go pláne mo viidásat galgá čuovvulit ášši. Jus dáhpáhus galgá váidot, de dat lea dehálaš maiddái politiijaide dutkkalmasaid dáfus.

​

Ale lohpit ahte it muital earáide maid oahppi muitala. Lea easkka maŋŋá go oahppi lea muitalan maid lea vásihan ahte sáhtát mearridit leago dát juoga mainna fertet mannat viidásat vai ii. Sáhttá maid leat nu ahte fertet geavahit heađuštangeatnegasvuođa.

​

Jus fertet eará instánssaid čatnat áššái, muital álo oahppái maid don dagat ja manne don dagat dan. Jus dát guoská váidimii, de gulaskutta politiijaiguin maid don sáhtát dadjat oahppái ja goas. Dát ii galgga dattege hehttet du leat doarjjan mánnái dahje nurrii.